Claudi Ondok

27. 4. 2025

Katolická církev nebyla v očích komunistů nezávislou institucí a společenstvím věřících, ale nepoddajnou a vlivnou opozicí.

Proto také komunistický režim tvrdě vykročil k boji proti vrcholným představitelům církve, ale také proti oblíbeným kněžím z malých vsí nebo vzdělaným katolíkům. Ti pak neprávem skončili v nucených internacích, ve věznicích, někteří i na popravištích. Dvacet jedna takovýchto osudů přibližuje výstava portrétů malířky Claudi Ondok, která je od včerejška k vidění v Bazilice svatého Prokopa v Třebíči. Jsem moc ráda, že jsem mohla nad touto krásnou, leč tematicky poněkud smutnou výstavou převzít záštitu.

Malířka Claudi Ondok, vlastním jménem Barbora Pavelková, pseudonymem odkazuje na rodinného přítele a kněze Josefa Petra Ondoka. Ten byl roku 1951 zatčen a ve vykonstruovaném procesu nazvaný jako Bárta Josef a spol. odsouzen na sedmnáct let vězení. Své vzpomínky na ztracená léta ve vězení později představil v knize Muklovský Vatikán

. Právě toto dílo vnuklo malířce Claudii Ondok nápad, aby perzekuované církevní hodnostáře, kněze a katolickou inteligenci zvěčnila na malířském plátně. A tak vznikla unikátní výstava nazvaná Tváře muklovského Vatikánu, která nejen že veřejnosti představuje tuto smutnou kapitolu našich dějin, ale je i důstojnou vzpomínkou na vězněné a mnohdy i popravené či umučené osoby. Portréty byly v minulých měsících vystaveny například v Senátu i samotném Vatikánu. Jak ale autorka sama pověděla, ráda by, aby se jednotlivé osoby alespoň symbolicky prostřednictvím obrazů na čas navrátily do svých někdejších domovů. Výstava v Třebíči tak má své opodstatnění.

Perzekuce katolické církve se výrazně dotkla také našeho regionu, který se vyznačoval vysokou religiozitou obyvatelstva. Není tak divu, že mezi jednadvaceti krásnými portréty naleznete také tváře z Třebíčska. Rukou Claudi Ondok jsou vyobrazeni popravení kněží z babických procesů Jan Bula a Václav Drbola, rodák z Lipníku a českobudějovický biskup Josef Hlouch, rodák z Mastníku a básník Jan Zahradníček nebo teolog Josef Zvěřina pocházející ze Stříteže.

Výstavu Tváře Muklovského Vatikánu si můžete prohlédnout v třebíčské Bazilice sv. Prokopa až do 30. června.

Mockrát děkuji nejen Claudi Ondok, ale také Marii Černé a její rodině, Marku Bušovi, Římskokatolická farnost Třebíč - bazilika, P. Pavlu Opatřilovi a všem, kteří svojí účastí vernisáž podpořili!