zvýšení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas

Čím odpůrci poplatků argumentují? A jaká je ve skutečnosti realita?

 

1. Nepřiměřené zatížení domácnosti

REALITA: Výše koncesionářských poplatků za ČRo zůstala neměnná od roku 2005, a to 45 korun. Ovšem v posledních letech se jednak zvýšily náklady na financování veřejnoprávních médií, jednak jsme v posledních letech byli svědky nebývale vysoké inflace. Schválně zkuste každý zavzpomínat, jaké byly tehdy ceny, v porovnání s dnešní dobou. Nejlépe se vývoj cen hodí připodobnit na potravinách, které kupujeme každý. Zatímco například chléb stál před čtrnácti lety, dle údajů ČSÚ, 18 korun, nyní se pohybuje na částce 40 korun. Zatímco tedy ceny zboží rapidně rostly, cena koncesionářských poplatků zůstala devatenáct let neměnná. Současný vládní návrh počítá s navýšením rozhlasového poplatku pouze o deset korun. Zároveň nadále platí, že jedna domácnost platí jen jeden rozhlasový a jeden televizní poplatek, byť by zařízení schopných přijímat vysílání vlastnila celou řadu (rádio, počítač, mobil…).

2. Nekontrolované hospodaření

REALITA: Rozpočet ČRo, výroční zprávy a ekonomické ukazatele v podobě mezd zaměstnanců rozhlasu, nákladů na distribuci, investic a další jsou veřejnosti volně přístupné na webu Českého rozhlasu. Rozpočet navíc schvaluje a jeho plnění kontroluje Rada Českého rozhlasu, ve které jsou dnes zastoupení radní zvoleni za minulé, tak i současné vlády. Informace o ekonomice a hospodaření ČRo naleznete zde:

3. Zastaralá definice veřejné služby

REALITA: Činnost ČRo je stanovena zákonem č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu. Jak je uvedeno v § 2: „Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí…” Zákon dále stanovuje hlavní cíle ČRo, např. šíření objektivních a vyvážených informací, vytváření programů a vyvážení nabídky pro všechny skupiny obyvatelstva a další. To vše v současné době ČRo i nadále splňuje. Kupříkladu co se nabídky pro široké spektrum týče, stačí se podívat na jednotlivé kanály ČRo – zpravodajský Radiožurnál, kulturní Vltava, pro seniory Pohoda, pro nejmenší Junior, dále pak Sport, Wave a jiné v bohaté nabídce. Zároveň i veřejnoprávní média mají svůj kontrolní orgán, a to Radu ČT a Radu ČRo. Definici veřejné služby dle zákona č. 484/1991 můžete nalézt zde:

Vládní návrh ale stanovuje, že poslání veřejné služby bude nově vždy definováno na období pěti let a bude před memorandem ministra kultury a generálních ředitelů dopředu schválen Radou ČT a ČRo. Je jasné, že za třiatřicet let šla doba v oblasti médií a technologií dopředu, a to právě reflektuje navržený zákon.

4. Nedostatek transparentnosti, vedení ČRo odmítá poskytnout veřejnosti podrobné informace o svých skutečných nákladech

REALITA: Jak již bylo zmíněno v bodě číslo 2, veškeré výroční zprávy, informace o rozpočtech a ekonomických ukazatelích jsou volně přístupné na webu ČRo.

5. Neopodstatněné navýšení: Vláda není schopna přesvědčivě zdůvodnit, proč by občané měli platit více, aniž by prokázala konkrétní potřeby a výhody. Současné příjmy Českého rozhlasu jsou vyšší než součet příjmů všech soukromých rádií v České republice.

REALITA: Oproti předchozím letům se rozšířily možnosti technologií, na kterých lze rozhlasové vysílání poslouchat. S tím se také pojí růst nákladů jednotlivých médií. Ovšem na rozdíl od soukromých se veřejnoprávní neopírají o velké mediální domy a sponzory, ale právě o koncesionářské poplatky občanů České republiky.

6. Nespravedlivé zatížení firem: Navrhované poplatky by také významně zasáhly podnikatele, kteří by platili více, aniž by z toho měli přímý užitek.

REALITA: Návrh zákona předkládaného ministrem kultury Martinem Baxou mění povinnost podnikatelů, aby platili poplatky na základě počtu jejich zaměstnanců. Návrh podporuje malé podnikatele tím, že osvobozuje ty podnikatele a právnické osoby, které zaměstnávají do 24 osob.

7. Nepodložená inflace: Automatické navyšování poplatků na základě inflace bez veřejné kontroly může vést k nekontrolovatelným výdajům.

REALITA: Jak stojí v návrhu, zvyšování poplatků nastane pouze v případě, že by inflace od posledního navýšení přesáhla 6 %. Poplatky by se tak navýšily taktéž o 6 % a jejich výši by vyhlásilo Ministerstvo kultury ve Sbírce zákonů. Nelze v tomto případě hovořit o „inflaci bez veřejné kontroly”. Míru inflace totiž sleduje Český statistický úřad na základě predikcí a zpráv České národní banky.

 

Prosím, nenaskakujme hned na podobné výkřiky podkopávající základy demokracie.