Sté výročí vzniku Československa

Letošní sté výročí vzniku Československé republiky nás vybízí k zastavení se a pohledu zpět. Co je jiné, co se změnilo, jak jsme k tomu přispěli my a také co z toho pro nás plyne do budoucna. Oslavy tohoto významného výročí vnímám velmi intenzivně. Přispěla k tomu kniha od Karla Čapka Hovory s TGM, kterou jsem nedávno dočetla. Pocházím bohužel z generace, kdy jsme se o našem prvním prezidentovi neučili téměř vůbec nic. O jeho hlubokých myšlenkách nebo filozofii nám nikdo neřekl.

Ačkoliv jsem se k této knize dostala ve zralejším věku, je to pro mě o to zajímavější. A to nejen z pozice starostky, kterou vykonávám už dvacet let. Masaryk věděl, jak se chovat k národu, měl pokoru a úctu i k té nejnižší vrstvě. Věděl, jak bylo důležité vychovávat společnost už od dětí. Aniž bych Masarykovy myšlenky znala, s pohledem zpět si uvědomuji, že jsem je vlastně podvědomě realizovala.

Považuji za důležité vychovávat děti k občanství. S oblibou říkám, že vychovávám budoucí starosty, starostky a zastupitele. Ať už zůstanou u nás v Koněšíně, nebo se odstěhují, je důležité, aby věděly, co obnáší práce starosty a také to, že i starosta je člověk s běžnými problémy i radostmi. Zavedla jsem u nás Den se starostkou. S dětmi jsme hlásili do obecního rozhlasu, vyzkoušely si volby na nečisto, měli jsme volební komisi, volební průkaz. A dnes vidím, že právě tyto děti vyrostly a zapojují se do dění v obci a také kandidují do zastupitelstva. V Masarykově odkazu vidím veliké moudro v tom, aby politikové, státníci i učitelé předávali ze svého života to nejlepší, co mohou. Jedině tak si můžeme vychovat generace pro příští staletí.

Jedno slovo, které shrnuje století, je rychlost

Během sta let se toho hodně změnilo. Ve společnosti i u nás v Koněšíně. Pokud bych to měla shrnout do jedné věty, je to tato: Máme elektrický proud, internet a zrychluje se doba. Rychlá doba si žádá své, ale na druhou stranu bychom měli najít čas si sednout a popovídat si, věnovat se spolkové činnosti a jeden druhému pomoci. Není dobře, pokud se všechno zrychluje. Člověk by měl chvíli zpomalit a ztišit, protože pak může vnímat, proč žije a co tu dělá.

Hana Žáková

Foto: Jakub Mertl