Vzpomínám si, jak jsem před mnoha a mnoha lety chodila k Dalešické přehradě, seděla na jejím břehu a pokaždé přemítala, jak by to bylo krásné, kdyby po její hladině plula velká loď, která by vozila výletníky.
Až mi to jednou nedalo a pustila se do práce, od níž mě mnozí odrazovali. Rozhodla jsem se, že jako předsedkyně Ekologického mikroregionu Horácko musím takovou loď na přehradu dostat.
Opravdu to nebylo jednoduché a já si snad stokrát z nejrůznějších míst vyslechla, proč to nejde. Proč není možné mít na přehradě výletní loď, k čemu by tam byla, jak by to bylo nákladné, jak bychom ji na naše „Horácké moře“ vůbec dopravili atp. Ale já se do toho zakousla a už jsem nepustila. Přesvědčovala jsem úředníky i politiky a postupně jsem získávala razítko za razítkem. A pak, před jedenácti lety, nastal ten kýžený okamžik – výletní loď byla na přehradu spuštěna.
Od té doby svezla asi čtvrt milionu pasažérů a velice přispěla k zesílení cestovnímu ruchu. Přehrada je nyní mnohem atraktivnější, což pociťují i podnikatelé v okolních obcích. Zejména restauracím a provozovatelům ubytovacích zařízení přibyli zákazníci – a protože jsou to spojené nádoby, tak díky vyššímu počtu zákazníků se navýšil i počet lůžek či přibylo stravovacích možností a řada dalších služeb spjatých s turismem. Mnoho lidí, kteří zamíří do Třebíče za památkami UNESCO, si pobyt prodlouží, aby ještě den, dva anebo i více strávili u přehrady. Anebo ještě lépe – jsou ubytovaní přímo u přehrady a odtud vyrážejí na výlety do okolí.
Loď ale nevyužívají jen individuální turisté, ale třeba i školy či různé spolky v rámci svých výletů. Anebo i místní. Chtějí-li obyvatelé zdejších obcí navštívit své známé či příbuzné na druhé straně přehrady, raději dají přednost pohodlné plavbě, než zdlouhavému objíždění po silnicích. A to po celý rok, protože Dalešická přehrada díky častému kolísání hladiny nezamrzá, a tak je možné zde lodní dopravu provozovat celoročně.
Pokaždé, když vidím, jak výletní loď pluje po hladině, vzpomenu si na dobu před mnoha a mnoha lety, kdy jsem úřady obcházela s nápadem zavést u nás lodní dopravu. „To nejde,“ slyšela jsem mnohokrát. A vidíte, nakonec to šlo – loď je tu už jedenáctým rokem. A od té doby je pro mě symbolem, že všechno jde, ale musí se chtít a být vytrvalý.